Jak začít s akvarelovou botanickou ilustrací?

Za ty roky, co maluju, jsem zjistila, že to úplně nejcennější, co vám jiný umělec může dát, je rada. Zkušenost, kterou sám získal po hodinách a hodinách práce, poté co se vydal slepými uličkami a pak se z nich zase vrátil. A protože mám za to, že umění je hlavně o radosti a sdílení, rozhodla jsem se, že vám v následujících článcích předám něco z toho, co pokusy, omyly a další umělci naučili mě. 

Jak tedy s akvarelovou botanickou ilustrací začít? Odpověď je snadná: od začátku. A to tím, že se nejdříve zaměříme na první část tohoto sousloví, a to na akvarel.

Nejdříve je potřeba si vyhodnotit, jakou máte s malováním akvarelem zkušenosti. Každý totiž nějakou má - akvarel je, velmi jednoduše řečeno, vznešený název pro vodovky. Studentské nebo profesionální barvy mají samozřejmě mnohem lepší pigmenty a složení, než ty, co jsme měli na základce. A díky tomu taky vaše obrazy budou vypadat mnohem lépe než tehdy. Princip je ale v podstatě stejný - prim tu hraje voda.

Pokud jste se tedy s vodovkami setkali naposledy v páté třídě, je dobré naučit se nejdříve základy, než se vrhnete do propracovaných uměleckých děl.   

Tady je pár základních pouček:

- papír je alfou a omegou - neříkám, že si máte hned kupovat ten nejdražší, co na trhu existuje. Ale obyčejná čtvrtka taky nebude to pravé ořechové. Ideálně, když si pro začátek pořídíte jakýkoli blok určený na malbu akvarelem. Čím vyšší gramáž papíru bude mít tím lépe, standardem je 300 g/m3.

- jedna vrstva nikdy nestačí - kouzlo akvarelu spočívá v pomalém budování obrázku pomocí tenkých vrstev. Zapomeňte tedy, že byste si hned na začátku na štětec nabrali spoustu barvy a pár tahy bude vyřešeno. Tohle je velmi jemná technika a tak je potřeba k ní přistupovat.

- voda je kámoš - využívejte ji. Nejen na čištění štětců a ředění barvy, ale i přímo na obrázku. Jen díky ní budete moci docílit jemných přechodů.

- všechno si rozmyslet (raději dvakrát) - v botanickém akvarelu, který se snaží přiblížit skutečnosti, je jen minimum prostoru na opravy. Proto je důležité si vše pečlivě rozvrhnout a už od začátku vědět, jaká kde bude barva, kde bude stín a kde světlo...

Nebojte, všechno si to ještě jednotlivě rozebereme a ukážeme, co jak funguje. 

A na závěr jedno malé povzbuzení pro všechny, kteří dosud měli pocit, že na malování nemají buňky - pokud mě akvarel něco naučil, tak to, že trénink, píle a trpělivost častokrát předčí přirozený talent :)

Těším se u dalšího článku,

Kristýna